27. srpna (sobota - inventura) Hrajeme si na kokoty. Nejde mi to - rozčiluju se - v deset by mohlo být hotovo a uzavřeno. Místo toho končíme v překvapivých 5 odpoledne. Počasí to vycítilo a ty tam jsou včerejčí 34 °C - auto mi hlásí 10 °C nad nulou. No je toto možné. Léto is over.

26. srpna (pátek - začátek inventury) Jak se hraje na kokoty? Ptám se každý rok. A už je to opět tady: Vezmete si firemní trička a jdete v sobotu do práce. Dnes je ještě pátek, ale zítra pokračuje inventura, kterou jsme dnes začali. Jestli je něco méně efektivní činnost než organizace místní inventury - ukažte mi to. Podle mého bychom mohli vše zapsat do výsledků už dnes, obhájit a brzy před půlnocí být doma. A sobotu mít jako sobotu - nejlepší den v týdnu (neděle je taky fajn, ale po ní následuje pondělí...) Místo toho je dnes od sedmi už tradiční chlastačka a žranice v Mondeu, které se nezúčastním. Za prvé - nemám na juchání s ostatními náladu a myslím, že ani ostatní nemají náladu, jdou si spíš odjítst a odpít část svého platu... Za druhé - doma mám holky a taky bazén, který zchladí konečně letně rozpálený den. 

   Dofrčím dom, hopsám do bazénu a voda udělá jen csss. A náladu mi vrací soused Vláďa, ať jdu na pivo. Má ho vychlazené a je to balzám. Báječné

9. srpna (úterý) Na zahradě už máme trávník - resp. můžu mu říkat trávník a neurážím tím vývnam slova trávník. Krásný, hustý zelený pažit - chemie zapracovala - radost se bosky projít. Ale k čemu to, když to už měsíc vypadá, že bych měl spíš vypustit bazén, zazimovat ho a do trávníku aplikovat podzimní hnojvo pro zazimování. Sakra. Rád bych viděl ty marketingem zmáklé oběti, které si nakoupili různé ohřívací sluneční pyramidy, desky a tepelná čerpadla k bazénu "prodlužují si léto". Možná mají vodu v bazénu jako kafe, ale tak nějak mě ani trochu neláká do takové vody lézt a dát si třeba mojito. Apropo - máty mám, že bych s ní mohl zásobovat Makro. A to jsem čekal, že touhle dobou tam budou jen holé stonky. Smutné. Chladné. Deštivé. Prosím změnu. 

6. srpna (sobota) Trefná cedule:

   Tento způsob léta zdá se mi poněkud... saunoidní. Rodinka mi odjela k rodičům. Dopo jedu se sousedy fotit do ateliéru a opět se mi potvrzuje, že nefotitelné je pouze moje dcerka. Sousedka focení zakončí příjemným obědem v Kolkovně. A tím končí příjemně uvolněná sobota.

   Na pětku dofrčím do Sázavy, kde hraju na svatbě. Vystoupit z klimatizovaného auta je jako vstoupit do prádelny - okamžitě zvhnu a to jsem ještě nic nevzal do ruky. Svatebčané, kteří venku kouří, mě ujišťují, že uvnitř je ještě hůř. Správně si odvodí, že jsem placený DJ a tak mi s vykládáním techniky nemusí pomáhat. Zdravím se se ženichem, neptám se, rovnou líbám krásnou nevěstu. Jen škoda, že už shodila svatební bílé a nasadila kytičkované letní - ve chvílích nudy - bude co fotit. Staříci blbě nesou, že příjezdem DJe se provede škatulata, škatulata hejbejte se a zruší se čelo svatební tabule, kde původně seděli. Rozborka techniky mi opět trvá půl hodiny a dalších 15 minut ještě světla. Všechno funguje - uf!

   Nevěstina rodina je z Moravy a ve svém čele má hlučného bodrého tahouna Pepina - teda on se jmenuje asi jinak - ale ... je to Pepin. Samozřejmě si neodpustí: "No doufám, že máš te naše, abysme si zabékali. Cože - Ty nemáš Kerny - Kerny zná každý, ty jsou nejslavnější u nás, v Čechách, v Evropě vůbec." To jistě, myslím si své a už ho vidím, jak bude hopsat i na Pepíka z Teplic a jeho Když se u nás chlapi poperou. 

   Další postavičkou je velmi dobře udržovaný a hezky oblečený chlápek, co má special požadavky, ale kromě požadavků má i iPoda, kterého mu připíchnu do mixu a rád ho nechám, ať maká za mě. Na jeho výběr rozvlní boky i jeho žena. Po pár klopítnutích s přechodem mezi písničkami převezmu iniciativu v podobném duchu - roztančí se děti a s nimi rodiče. Později se dozvídám, že už 14 let žijí v Itálii. Je to na nich vidět - svědčí jim to. Září jak Metaxa.

   Jako vždy se vyskytne i zastoupení děvčat pubertálního věku a jejich požadavky na kapely a písničky, které neznám a ani nemám. A nechci - takže tady se píchni do mixu a odjeď si to ze své tatranky. 

   V osm je už čas na show - takže na alternativy není prostor - musím rozjet hudební tsunami kombinující radio Blaník a Evropu 2 - úspěšné řešení pro dav. A sem už přesně sedí cedule ze začátku. DJ není jukebox! "Ne, jednoduše nepustím TEĎ právě TO, co si si právě TY teď vymyslela, narušilo by mi to koncept, který je podle hopsajícího davu úspěšný." a "Ne, od Rytmuse tu nic tanečního nemám. On totiž nic tanečního nemá. A pokud jsem si toho já nevšiml, tak ty mi napověz KONKRÉTNĚ, co by to mělo být. Jo a přežije to Tvoje babička?"

   Zpocený Moravák Pepin mě už deset plácá svou zpocenou chlupatou prackou po zádech řka: "Vzal bych tě k nam do dolu, farat dvanactku - aby vědil jake to je." aha takže žádná jižní, ale střed a severní a žádné sklépky - looser. "Ale jo - hraješ dobře, daj mi vizitku a přijedeš zahrát k nám." - To by si se chlapče nedoplatil - sklépek nemáš. 

   Další úspěšný opilec z rodiny mě přijde v deset přesvědčovat, že má kamaráda "co zpívá, že si z něj sedneš na prdel." Netuším proč bych si z něj měl sedat na prdel i když: "von totíž zpívá operně a ten má hlas - to si sedneš na prdel. Může zazpívat?" - no jasně že může zazpívat - může se zazpívat kde chce. "No nééé, to jako, že by tady zazpíval - von totiž zpívá operně, že si z něj sednouo tady všichni na prdel." no nechci poslat opilce i s jeho Pavarottim do prdele a ptám se, co by zazpíval. "No von ti tady dá takovou Ave Marie, že..." - všihni víme co, ale hele kámo - tady na něco takového není prostor, protři alkoholem zastřené vidění, rozhlídni se... hele víš co - OK - tak ve 12 ať dovalí - dostane prostor. Pak dostanu ještě školení v 11 o prdelně skvělém operním zpěvu opilcova kamaráda. A ve dvanáct sotva mluvíc mi oznamuje, že prdelní operetec nebude zpívat, protože jeho podání a jeho repertoár se pro "tuto společnost nehodí". Jo - když je tak skvělej - měl békat v kostele před obřadem.

   Chtělo by to nějaký závěr a poučení. Prosím - respektujte práci DJe - většinou ví co a proč to hraje. Klidně si řekněte, co byste ještě rádi slyšeli - ale nechte na DJovi, aby to zařadil do playlistu podle jeho uvážení. A pokud to opravdu musíte slyšet TEĎ HNED - nejsem Jukebox - nefunguju za pětikoruny, ale za dvoukilo jsem ochotný další song zaprodat! Takový jsem já.

4. srpna (čtvrtka)  "Šok: Američané neznají Pippu Middleton. Většina si myslí, že jde o "slavnou pornoherečku" - no tak to je zpráva dne. Ať jsou Amící jací jsou - proč by měli znát sestru holky, co se letos vdala za jedno princátko z Evropy a sama se proslavila vlastně bezděky jedinou fotkou hezkých křivek pozadí v bílých šatech? Moc by mě zajímalo koho to šokoje. Mě spíš šokuje, že to nějakého zaprděného evropánka z Čech šokuje. Podobné, jako když nás prý šokuje, že Američani nevědí, jaké je naše hlavní město a kdo je náš prezident. Zpátky na zem a všem těmhle vyšokovaným divičům (a možná spíš bulvární šok-pisálkům): Jaké je hlavní město Arizony (1,5 milionu obyvatel hl. města), Ohia, Indiany (3/4 milionu obyvatel hl. města)? Z hlavy a bez googlu. 

1. srpna (pondělí) 20. červen byl letos dnem daňové svobody. Den, kdy přestáváte vydělávat na stát a vyděláváte na sebe. A já myslím, že ne. A trápím se tím - tak ať v tom nejsem sám.

   Dáme si to hezky polopaticky, aby to pochopili i ti, co sedí vzadu. Začneme s hrubou mzdou 20000,- Kč. Z té vy dostanete po odečtení zdravotního pojištění, sociálního pojištění, zálohy na daň 15750,- Kč. Ale firmě jste na Váš 20ti tisícový plat museli vydělat 26800,- Kč - to je tzv superhrubá mzda (ano dalších 6800,- na Vámi sponzorovaného cikána - je to tak, budeme mu tak říkat, nepotřebuju být politicky korektní). Z 15750,- Kč, které dostanete na ruku odvedete státu dalších 20% na dani (ano něco má sazbu nižší, ale alkohol, cigarety palivo zase vyšší - takže 20 je ještě to milosrdnější. Vašich je tedy pouze 13125,- Kč.

   Nový odstaveček, abych byl ještě transparentnější: Z 26800,- Kč, které jste vydělal si stát vezme 13675,- Kč a Vašich je 13125,- Kč. V procentech - z Vaší práce si stát hrábne 51 %.

   Ve středověku - v době temna odváděli desátky - a já si myslel (alespoň mě to tak ve škole zkoušeli naučit) jaká otročina, robota, vyděračská doba to byla. A jak by se měla nazývat dnešní doba s odváděnými 51 %?

25. července (pondělí) Skvělé - senát odmítnul a vrátil novelu o silničním zákonu, který mimo jiné chtěl zrušit "výmluvu" na osobu blízkou. Pevně věřím - chci věřit, že ta banda diletantů v parlamentu si nejdřív vystrčí hlavu z prdele a znovu se zamyslí než se pokusí veto přehlasovat. Proč? Nejsem právník - na to mám ženu - mou milovanou osobu blízkou (mimo jiné), ale rozumem prostým:

   Hezky na začátku někdo - budeme jí říkat OSOBA sedí za volantem AUTA a NĚCO tzv. SPÁCHÁ. Spáchá znamená že činí něco s vozem, co je za hranicemi zákonem, pravidly daným standardem. A páchání něčeho hlídá a pokutuje policie a městská policie. Police pokutuje do státní kasy a svým způsobem není přímo motivovaná postihnout více páchání - činí tak v rámci náplně své práce. Městská policie plní městskou kasu a z městské kapsy je taky placená - motivace je přímo úměrná tomuto vztahu. Tak. Tolik k základnímu rozdílu těchto dvou policií. Společné je, že když něco páchající osobu zastaví - oznámí jí co spáchala, legitimují ji a po zásluze nechají zaplatit dopravní odpustek, který případně koření odebráním nějakého toho bodu. V pořádku - rovnováha funguje. Za mě - stojí proti mě rovnocenný soupeř - chybil jsem, dali si tu práci, nachytali mě, platím. Ale.

    Ale sakra mě štve, že přímou úměrou zainteresovaná městská policie a tím pádem i město - obec - vydělané peníze investují do automatických kamer, rychlostních pastí, radarů atd., aby vydělávali víc a víc. Blbečka pak posadí k monitoru, který jen hlídá téměř automatické rozesílání pokut - pardon - výzev k podání vysvětlení.  Trochu se nám ta rovnováha znerovnovážila. Odmítnutí podání vysvětlení z důvodu ... osoby blízké považuju za fér narovnání rovnováhy. Kohorta davu zblblých poslaneckých ovce v čele s pablbem Humlem (jako exprta jsem ho měl na Nóva rád) se pokusila tuhle rovnováhu nejenom nabourat ale s dolarovými znaky místo zorniček taky sakra přizpůsobit jedinému účelu vybrat víc, vybrat ještě víc, vybrat moc bez ohledu na nějaké základní práva a ústavu. Cože?

   Nu je to prosté - už nejde o osobu - tu osobu, která něco spáchala - její potrestání a nápravu. Čert vem resp. čert nech body - hlavně zaplať. Odůvodnění - odpovědnost má majitel vozidla - ten za něj ručí. Ano majitel za něj ručí a nese hmotnou zodpovědnost, kterou má mimo jiné zaplacenou povinným ručením, havarijním pojištěním. Znovu - má hmotnou zodpovědnost za škody vozidlem způsobené. Tedy když něco nabourám, zničím, poškodím - jsem za to jako majitel auta hmotně zodpovědný ... a musím platit. Jasné, logické, nepopiratelné. Když někde pojede osoba (blízká osoba) o 10 km víc než je značka povoluje - jako hmotnou škodu tím způsobila, že si policie (v drtivé míře městská) nárokuje nějaké peníze. A navíc! A navíc - žádné vysvětlení, žádné dokázání že k činu skutečně došlo - jsi majitel, my tvrdíme, že se to stalo, neřídil jsi ty ale osoba blízká (Ruku na srdce, kdo napráskáte osobu skutečně blízkou)  - OK zaplať - máš odpovědnost. Hmotnou pánové - tak jestli takhle - tak mi tu hmotnou škodu dokažte!

   A vy - pánové - osli a ovce z dolní sněmovny - račte zapojit to šedivé (mnohdy) zvrásněné mezi ušima - a račte konat v zájmu voličů a ne městských pokladen a malá domů!

Poslední změna: 31.08.2011 13:03

13. května (pondělí) Peugeot, Citroen - tyhle euroškatule jsem dnes potkal na kamionu na dálnici a říkám si - ti žabožrouti asi mají nějaký problém s vlastním sebevědomím? Možná až vyjde nová modelová řada, tak už vůbec nebude mít haubnu jen oooobrovské logo. Asi ne, ale kdyby chtěl někdo takového francouze tunnit, tak bude mít asi hodně práce s klempířinou, aby tu obrovskou díru po logu zamáznul. U Peugeota je to světlo, logo, světlo. Brrr

10. - 12. května (pátečno-nedělní maraton) Na výšce - respektive na kolejích v době řádného studia na vysoké škole jsem zvládnul pařit 4,5 roku v kuse (půl roku jsem se rozkoukával). A teď si prodloužím víkend o dovolenkový pátek a zkusím něco  podobného a už v neděli nemůžu. Slabé. Možná byla chyba snažit se rozházet 4 kubíky štěrku za dopoledne...

   Pátek diskotéka ve Stodole, kde jsem musel hrát i pro oslavovaného dědečka a samotného mě překvapilo, že z 320 GB hudby je jen jedno CDčko s dechovkou. Ještě víc mě překvapilo, že jsem si s tím vystačil a divní oslavenci to nepoznali. Vypadalo to, že budu mít vyděláno a sbaleno po půlnoci. Člověk myslí, provozák mění. Přišel vysáze štědrý výdělek na stůl a prohlásil, že hraju do dvou. Takže už zase jsem jel ultrahlučnou individuálku pro osazenstvo Stodoly a nějaké managery z Tesca do čtvrt na tři. 

   Nikču nezajímá, že šel tatínek spinkat ve 3 ráno. Budíček na půl sedmou - "táto vstávej". Asi jsem ještě vytuhnul, dospat se - dnes to bude horší.

   Trochu šolichání se štěrkem, ale Ráďa, co nám dává do kupy terasu zvoucí velikostí taneční parket středně velké vesničky střediskové, mě potěší, že už to tam mám nechat, že se bude muset možná ještě navést. Takže sekačka, oběd a ve 2 do auta 160 kiláků daleko jet dělat brajgl s tématem diskotéka na svatbu. Většinou Bydžovská parta mě mile překvapí - málem jsem zapomněl - že tady jeli a jedou stále Tři sestry k mé spokojenosti. Bohužel jede i Michal David - musím ho pustit už před desátou. Taková prasárna! Ode 2 do 4 ráno karaoke - všechno karaoke  a všichni zbylí. Včetně mě! Milosrdné alkoholické okénko je však druhý den zavřené, takže si na tu trapnost nijak detailně nepamatuju. A opět mile není přítomen nikdy, kdo by byl byl krutě střízliv a měl tendence moralizovat a připomínat. A tak to má být. A u Večerky taky nikdo neprotestoval a kdo byl schopen odešel do hajan po svých. Zbytek byl čestně odtažen.

   V neděli okolo poledního na cestě domů si říkám, že bych policajtům nemusel ani dýchat - celé mé tělo dýchá procesem ozdravného detoxu. Sprcha si to snad přebere, jímce to bude jedno.

   Pod záminkou, že dám Nikču spát odejdu s Nikčou do ložnice a omdlím spánkem úderníka černouhelného dolu. Nikča ale ještě skoro hodinu řádí jako čert, což registruju, když mě ze spánku v útržcích probouzí. Nakonec ale společně spíme do půl šesté. Ozdravné. Nikče to stačilo, já bych si dal ještě 20. Hodin.

10. května (taky úterý) Co uděláte, když se Vám nějaký film nelíbí? Nekoukáte se na něj? A tím to hasne? Ano - většinou jsem na tom stejně. Ale jsou dvě kategorie, co mě iritují (čti: pěkně serou).

   První kategorie jsou filmy, které jsem si myslel, že jsou skvělé, chtěl jsem je vidět a bylo to obrovské zklamání. Nejtypičtějším příkladem je film Panic je na nic . Neuvěřitelně trapná, nesmírně nevtipná zbytečná téměř amatérské sračka, kterou jsem nedokoukal ani přes to, že měla Vaňková (ex superstar) ukázat svůj nahý hrudní košíček. Chvíli jsem uvažoval jestli si nemám pořídit skartovačku na DVD - speciálně pro tento film. Jenom ho vyhodit do koše pro mě nebyla žádná satisfakce za tu necelou hodinu, kterou jsem tomuto "filmu" věnoval. Na špatné filmy se naštěstí blbě rozpomíná, ale abych uvedl i něco ze zahraniční produkce - Daltoni . Třeba se ten film po prvních 45 minutách změnil z pitvořících se ksichtů do něčeho vtipného - já už u toho ale nebyl.

   Druhá kategorie - filmy, vůči nimž jsem předpojatý např.: kvůli tvůrci, kvůli námětu, kvůli předchozí obdobné zkušenosti. Jednoduché řešení je - nedat jim šanci. Jenže - jenže oni tomu akademici nasypou kdejakou cenu a tak chci takovému skvostu dát šanci. Totální nepochopení, deziluze a otevřená klapačka s nevyřčeným PROČ jsou pak výsledkem snahy skouknout takový (intelektuální) klenot. Konkrétně: Venkovský učitel - mám tendence paušalizovat všechno od Bohdana Slámy, ale uvědomuju si, že jsem vlastně pořádně viděl jenom Štěstí ... a to se mi líbilo. A protože nemám, jak říká Nikča, nemám julču - tak asi proto paušálně nedokážu dát nic - ano nic od Alice Nellis . Další speciál i divácky úžasně hodnocený - Karamazovi - neviděl jsem to v divadle, nečetl jsem Dostojevského, ale na film jsem se těšil - nepochopil jsem a za půlku nedošel. Sorry.

   Mohl bych pokračovat - ale proč si to připomínat - příliš intelektuální filmy nechám zasvěceným 

3. května (úterý) Na šestou večer za jedním papalášem do Teplic ... práce, kterou by zvládla i cvičená opice a ještě bych to mohl bohatě fakturovat. Jenže opice není pro papaláše dostatečně důvěryhodná a prověřená, pročež jsme na 15 minut práce přijeli z Říčan já a šéf marketingu. Státutvorné! Využívám situace a vyrážím do prvního většího města za hranice k Sasíkům na nákupy. Už ne Němec k nám, ale já do Německa - nakupovat levně a kvalitně. Levně, kvalitně jsou dvě slova, která se pro nákupy čechosistánu dají použít v jedné větě pouze, když mezi nimi je nějaké NE. V Německu v obchoďáku Real mě vítají vícejazyčné cedule - rozuměj včetně češtiny. První cedule je Výkup vratných lahví, druhá cedule: Možnost platby v českých korunách - zpět vracíme v euro. Prdlajs vítejte v Evropské unii - vítejte ve fungujícím kapitalizmu. Vesele si nakupuju, kroutím hlavou nad stále diametrálně odlišným - bohatším výběrem než mám kdekoliv v Čechách. V sekci ovoce, zelenina - to opět na rozdíl od Čech voní ... ovocem a zeleninou, i když přiznávám - tady tuším ceny vyšší než v Čechách. Asi jediné dražší oddělení. U pokladny s vrchovatě naplněným košem poskládám dvě věty "Gutten tag. Kann ich mit tchechische gelde zu zahlen?" Od gymplu daleko a ten jazyk jsem fakt neměl rád, takže netuším, jestli to má hlavu a patu. Prodavačka se na mě mile usměje, klikne do terminálu a na displeji se objeví částka v korunách. Vielen Dank.

 29. 4. 2001 (pátek) Ne, Bose není kvalitní ozvučení! Další fenomén s dokonale zmáknutým marketingem. Stručně, jasně a pro všechny časy: Bose je sračka za mnoho peněz, která umí hlučet, ale o hudbě a věrnosti nemůže být řeč. Prostě je to tak - přijměte to. Je to stejné jako homeopatika - zastánci budou obhajovat až do první krve, odborník jen kroutí hlavou. Ano Bose mají jednu kladnou vlastnost - jsou malé. Ale zákony fyziky nepopřou tím spíš. Prostě ne a fuj - vyhozené prachy, velké prachy. A kdyby někdo chtěl o mých slovech nadále pochybovat - jednoho Bose mazlíka jsem Vám rozebral. Plastová slupička ve které je v plastovém šasi vlepen repráček s trošku větším magnetem. Ano ty desetísíce vyhazujete za trošku větší magnet, protože i membrána je papírová přátelé. Propojení je realizované kaničkami od bot - to si pamatujte, až půjdete k Bose kupovat superultrakvalitní kable srovnatelné s ropovodem, který připojíte do sanitrem zarostlého kohoutku v kuchyni. 

 10. 4. 2001 (čtvrtek) Téma, které dnes vyleju: Exministr Bárta s mobilem za volantem. 

   Když nemusím a nikam nespěchám - rád se vyhnu za volantem dálnici a pobavím se na kroucených komunikacích "zadem". Navíc mi na plánovaném prohozu gum za letní řekli, že mám ještě cca 5000 km odjezdit na zimákách, které se následně vyhodí. Pro mě mimo jiné popud dát pneumatikám víc pokouřit a trošku pogumovat bokem. 

    Na dálnici jsou většinou všechny dva až bonusově všechny tři pruhy obsazené mladými blbečky za volanty kchamionů - takže vlásenky 3. třídy jsou balzám. Jenže, jenže poslední dobou dost často potkám na těchto silničkách právě i kamiony s nákladem neuvěřitelným. Předjet se nedají, rychle jet nemohou, najíždějí si, orvávají krajnici. Nepaušalizuju, nemyslím si, že by všichni byli jenom vychcaní hajzli, co se takhle vyhýbají poplatkům za dálnici - třeba skutečně Slovenský kšiltař veze z Kamenice do Týnce něco straaašně potřebného - asi korbáčky do Lidlu - alespoň tunu prosím.

   Jenže já tyhle voly dost často potkávám i v protisměru a s MOBILEM NA UCHU. Oni mají mobil na uchu, já mám pevné hands free. Když dodržuju (to já občas taky) předpisy a rychlosti - tak se nudím - a telefonováním se zabavuju (někteří si už myslí, že mi tak v mobilu hučí neustále...).  Proč se profesionální řidič kamionu [čti: zasraný kamioňák] nenudí někde v levém pruhu na dálnici a musí se cpát na silnici kam se skoro sám nevejde, já ho musím potkat v zatáčce, on o mě neví, protože zrovna telefonuje a já ze svého combi musím dělat off road - protože jízdní pruh už nemám a příkop se za silnici považovat nedá? 

   Naštěstíužexministr Bárta (jehož jsem původně bral neb jsem si myslel, že bude díky svým prachům nezávislý...) vymýšlel a chtěl zavést takové kraviny jako úplný zákaz telefonování za volantem a pokuty dle hodnoty vozu, který páchá přestupky. Dle mého názoru - jenom další možnost jak legálně fízlovat při každé příležitosti. Ale, ale takový kamion - to nebude zrovna levná věc - takže bych očekával stejnou vysokou pokutu pro blbečka kamionového jako pro blbečka za volantem vozu například takového Maserati. A tady se nám to spojuje, kdejaký pilot Shade Fobia má většinou alespoň handsfree sluchátko. To samozřejmě neodkládá ani v divadle, ve sprše a v posteli. Ale koho nejčastěji vidím s (samozřejmě minimálně Vertu) mobilem v ruce za volentem jsou kromě kamioňáků a autobusáků piloti exkuzivních značek jako jsou Ferrári, Posche, Mercedes, Maserati, Scania, BMW, Liaz. Někdy se u Mercedesu musím zeptat jestli vůbec u téhle značky o výrazu handsfree slyšeli. 

 11. 4. 2011 (neděle) V 5 odpo je doryto. Můžu uklidit rýč. A můžu si vzít lopatu a znovu si dát celých 9 x 4 metrů s vybíráním sypkého. Kolik by stál ukrajinec?

9. 4. 2011 (sobota)  Sobota a my se už dopoledne vracíme zpět do Bukovan. Sekačka blafne na první zatáhnutí - paráda a hurá sekat něco jako trávník. A zase rýč -9 x 4 metru byl bolestivý výmysl.

3. 4. 2011 (neděle)  Nevzít si rukavice na práci s rýčem není frajeřina. Je to blbost podepsaná puchýři na zhýčkané ruce. Terasa 9 x 4 metry se stává luxuse s každým dalším zarytím. 

   A ta mrcha slunce si dělá den skoro do 8 do večera. Kruté

2. 4. 2011 (sobota)  Sobota a já vyrážím rýpat díru pro budoucí terasu. Piplavá práce s provázkem, kolíky, metrem a vyměřováním končí. Je čas na činy.  Místo hlíny máme na celé zahradě vyschlé jíloviště na provrchu sešité trávníkem. S každým dalším zadolováním rýče sílí můj pocit, že ta troška trávy vyrostla jenom proto, abych to teď měl ještě náročnější. 

1. 4. 2011 (pátek)  Vzal jsem si dovolenou ... na práci. Od 7:30 fotím pro Hrobaříky jejich těhulácké fotky. Od 9ti si pořádám svůj první fotografické workshop. Téma je lákavé - od portrétu po akt.  Už v půl desáté je mi jasné, že moje pedagogické schopnosti jsou běžnými metodami nezjistittelné. 

"Nastavte si ISO na 200, program na M - na manuál, čas na 1/200, clonu na 8, white balance na blesk."  

... a jáká je rekce: "Co..., kde....,  jak..., proč." Rok fotíme a oni neví, kde si nastavit ISO: chjo

Změňte si ostřící bod už je ne maturitou ale rovnou obhajobou diplomové práce. 

Abych nekecal - ne úplně všichni jsou na tom takhle zle. 

   Modelka má 165 cm a tak zvlášť důležitě mluvím o tom, jak si mají přikleknout - fotitt portrét z výšky modelčiných očí a postavu z výšky modelčiných prsou. Zvlášť dva bezejmenní speciallisti (Váša a hvězdný Martin) si nejsou schopní zapamatovat ani třetí upozornění - mít ukazovátko nebo pravítko - obratem zavedu tělesné tresty. 

   A když se začne fotit akt - rovnou bych pravítko - ukazovátko o jednoho zlomil!

Poslední změna: 02.08.2011 12:41